Na bále

---

Vize projektu

• Muzejně pedagogické aktivity se mají zaměřovat na všechny návštěvníky.
• Muzeum má být zdrojem poznání, zážitků, inspirace a relaxace pro každého člověka.
• Pomáhat a podporovat procesy učení mentálně a zdravotně znevýhodněného muzejního publika.

Hlavní cíl projektu

• Umožnit handicapovaným zážitkově a poznatkově zpracovat vystavené sbírkové předměty skrze mezipředmětové vztahy (hudba, tanec, výtvarné umění).
• Seznámit pedagogy pracující s handicapovanými s možnostmi, které nabízí muzeum.

Sekundární cíl projektu

• Navázat komunikaci s mentálně handicapovanými návštěvníky.
• Oslovit přitažlivou cestou mentálně handicapované návštěvníky tvůrčími dílnami, v tomto případě výstavou Plesy, bály, masopusty.
• Obohatit výstavu tvorbou handicapovaných.

Formy projektu

• výstava prací CTČ Kociánka s tématem bálů a masopustů
• pohybová improvizační dílna
• výtvarný ateliér
• performance

Hlavní cílové skupiny

• klienti Ústavu Kociánka
• klienti stacionáře Veleta

Sekundární cílové skupiny

• pedagogičtí pracovníci Ústavu Kociánka a stacionáře Veleta
• studenti humanitních oborů se zaměřením na handicapované
• muzejní pracovníci
• široká veřejnost

Místo konání projektu

Moravské zemské muzeum; Palác šlechtičen

Propagace

letáček A5, web MZM

Popis projektu

Projekt Na bále byl koncipován jako doprovodný program k výstavě Plesy, bály, masopusty, skládal se ze čtyř částí, aktivit vycházejících z potřeb a možností primárních a sekundárních cílových skupin projektu.

V rámci výstavy Plesy, bály, masopusty byl vytvořen prostor pro netradiční edukační aktivity v muzejním prostředí, pro výtvarné, pohybové a dramatické aktivity osob se zdravotním postižením. Všichni návštěvníci výstavy mohli využít připraveného materiálu k tvorbě plesové masky, vějíře nebo čelenky, ke zdobení šatů korálkovou výšivkou a ke zkoušení šatů před plesovým zrcadlem.

Hodnocení:Nabízenými výtvarnými činnostmi se podařilo zaujmout zejména dětské návštěvníky výstavy Plesy, bály, masopusty. Veřejnost využila nejčastěji možnosti vytvořit si obličejovou plesovou masku, tato aktivita byla atraktivní díky vhodně zvoleným výtvarným materiálům. Výroba vějíře či čelenky se těšila z důvodu časové náročnosti menšímu zájmu návštěvníků, korálkovou výšivku nezvolil žádný návštěvník výstavy, šaty, kostýmy i doplňky byly zkoušeny hojně.

Doporučení:

• Učení hrou má nezastupitelnou funkci v každé výstavě, oživuje, motivuje a neformálně vzdělává muzejní publikum.
• Interaktivní část výstavy vyžaduje častou údržbu pracovní plochy, doplňování a obměňování výtvarného materiálu.
• Je-li jednou z tvořivých aktivit převlékání do šatů či kostýmů, je nezbytné zajištění nejen zrcadla a věšáku, ale také převlékacího paravanu.
• Každá tvůrčí aktivita musí být slovně popsána (stručný popis pracovního postupu), je-li třeba, doplněna ilustračními fotografiemi, ukázkami, případně šablonami (např. šablona obličejové masky).

I. část projektu “Karneval“

Ve výstavě Plesy, bály, masopusty byly v rámci projektu vystaveny trojrozměrné objekty: karnevalové a masopustní masky vytvořené netradičními kombinovanými technikami s důrazem na barevnost a texturu a zajímavé barevné lampiony z ručně upravovaných papírů, které vytvořili klienti ÚSP Kociánka v Centru tvořivé činnosti pod vedením Anny Lutonské ve spolupráci s MCMP MZM.

1. fáze: „Karnevalové masky“

Téma: barokní masky, inspirace barevností a tvary masek

Pomůcky: nůžky, karton A4, lepidla, barevný písek (připraveno předem pedagogy)

Realizace: návrh šablony, členění barevných ploch masky, postupné vykrývání ploch lepidlem a sypání barevného písku, po zaschnutí sypání další barvy

Doporučení:

• omezit barevnost základními barvami

Výstup: instalace masek v prostoru výstavy

2. fáze: „Masopustní masky“

Téma: ukázky masopustních masek, seznámení s lidovými tradicemi

Pomůcky: papírovina (papírová kaše/pruhy nastříhaných novin), tapetové lepidlo, nafouknutý pouťový balonek, latex pro zpevnění papíroviny, temperové barvy

Realizace: Nafouknutý balonek postupně pokrýváme papírovinou (několik vrstev novin nebo silnější vrstva papíroviny). Po důkladném vyschnutí řezákem rozřízneme korpus na dvě části, na jednu vymodelujeme z papíroviny tvář masky. Masku zpevníme bílým latexem a po uschnutí temperovými barvami.

Výstup: V CTČ Kociánka vznikly trojrozměrné kašírované masky pod vedením pedagogů, ve výstavě Plesy, bály, masopusty je klienti mohli porovnat se sbírkovými tradičními lidovými maskami.

3. fáze: „Barevné slavnostní lampiony“

Téma: slavení a slavnosti

Pomůcky: pečící papír, anilinové/vodové barvy, štětce, svíčky

Průběh akce: pečící papír jsme nastříhali na úzké pruhy, zvolenou barvou a štětcem jsme překryli bílou barvu papíru, poté jsme na něj nakapali teplý vosk a po chvíli odlišnou barvou celou plochu znovu přetřeli. Po uschnutí jsme papír stočili do válce nebo 3-4x přehnuli a vytvořili kvádr. Podstavu válce/ kvádru jsme vytvořili z kulatých krabiček od sýrů.

Výstup: instalace v prostoru výstavy

Hodnocení I. části projektu: V jednotlivých fázích tvorby inspirované náměty připravované výstavy poznali mentálně postižení CTČ Kociánka nové materiály a pracovní techniky, seznámili se s obdobím baroka a jeho formami společenské zábavy. Ve výstavě Plesy, bály, masopusty obdivovali maškarní masky a kostýmy na vzácných barokních miniaturách z Divadelního sálu zámku v Českém Krumlově.

Vernisáže výstavy se zúčastnila skupinka klientů ÚSP Kociánka, v muzeu se cítila důstojně a slavnostně, s překvapením obdivovala svoje vystavené objekty umístěné v blízkosti sbírkových předmětů.

Uvědomili jsme si, že muzeum může daleko více využívat své prostory k prezentaci tvorby osob se zdravotním postižením a jejich inkluzi.

Doporučení:

• Je důležité komunikovat s odbornými volnočasovými pedagogickými pracovníky stacionářů s velkým časovým předstihem o připravované aktuální výstavě, o tématu a obsahu výstavy, o výběru sbírkových předmětů a současně tak provádět výzkum, jaká témata cílovou skupinu zajímají a z jakého úhlu pohledu.
• Poskytovat spolupracujícím pedagogickým pracovníkům zpětnou vazbu a motivaci k výtvarné tvorbě od kurátorů, pracovníků výstavního oddělení a muzejních edukátorů.
• Využít prostory muzeí a galerií k prezentaci výtvarné tvorby osob se zdravotním postižením.
• Podporovat a motivovat osoby se zdravotním postižením k tvorbě formou výstav a zájmem odborného muzejního publika i široké veřejnosti.

II. část projektu „Protančené střevíce“

Improvizačně taneční pohybová dílna inspirovaná výstavou Plesy, bály, masopusty

Věra Bělehrádková
Jitka Mozorová a Kateřina Honzírek Hanzlíková.

Téma: hudba, taneční atmosféra, pohádka o Popelce

Pomůcky: CD přehrávač, renesanční a barokní hudba, rekvizity: střevíce různých barev a velikostí, šátky, šály, maškarní škrabošky

Realizace: Účastníci dílny z ÚSP Kociánka přišli do prostoru výstavy „Plesy, bály, masopusty“ a spatřili tři dámy v plesových šatech v tanečních pozicích, ale strnulé jako sochy a slyšeli velmi tichou taneční hudbu. Byli jemně vyzváni k tanci prostřednictvím rekvizit (šál, šátek, střevíc…) a postupně zaplnili „taneční parket“. Nejprve tančili ve dvojicích, pak každá dvojice prošla za doprovodu hudby výstavou a poté tančili všichni v kruhu za doprovodu rychlé i pomalé renesanční hudby (CD přehrávač). Následovalo pátrání po Popelce podle ztraceného plesového střevíčku (inspirace sbírkovým předmětem) mezi přítomnými tančícími a proměna tanečnic v živé sochy.

Hodnocení: Účastníci dílny prožili atmosféru plesů a bálů dob minulých i současných, po taneční dílně následovalo vypravování o sbírkových předmětech: barokní střevíce a kostýmy, plesové šaty, vějíře.

Pohybová taneční dílna je příkladem přínosné neverbální komunikace osob se zdravotním postižením v prostředí muzeí a galerií.

Fotografie osob se zdravotním postižením pořízené na taneční dílně jsou obrazem bohatého vnitřního a emocionálního světa mentálně postižených, ukazují jejich schopnost radovat se ze života a potřebu bavit se, motivují ke změně vnímání této cílové skupiny a k zájmu o ni.

Doporučení:

• Pohybová dílna je časově náročná pro muzejní pedagogy a lektory, kteří ji vedou, osoby se zdravotním postižením tančí velmi rády co nejdéle, vyhraďte si tedy na ně dostatek času.
• Tanec je pro osoby s mentálním postižením terapií, relaxací a rehabilitací, probíhá-li v prostředí muzea, je klienty stacionářů vnímán jako silný emocionální zážitek.

III. část projektu „Plesový diadém“

Výtvarná dílna inspirovaná korálkovým plesovým zdobením pro mentálně handicapované klienty stacionáře Veleta, stacionáře Zámeček Střelice a ÚSP Kociánka

Lektor: Milena Rojtová

Téma: plesové dekorativní zdobení

Pomůcky na výrobu čelenky/diadému: kleště, silnější drát na vytvarování půlkruhové čelenky předem připravený, na obou koncích stočený do spirálky (bezpečnostní důvody) a tenký drát Pomůcky na výrobu korálků: barevný staniol v arších, jehla, nit, nůžky Pomůcky na výrobu plesových masek: šablony, nůžky, voskovky, lepidla, dekorativní flitry Realizace: Slavnostní čelenky, náhrdelníky, korálky a obličejové masky vznikaly u čtyř pracovních stolů, u kterých spolu při tvorbě komunikovali klienti stacionářů s pedagogy a klienty ostatních stacionářů.

Plesový diadém vznikl oplétáním silného předem připraveného drátu jemným drátkem. Využívali jsme také navlékání korálků a proplétání drátků kolem čelenky. Na výrobu korálků jsme použili barevný staniol, který jsme tvarovali do kuliček a navlékali na pevnou nit pomocí jehly.

Základem plesové masky byl bílý karton a šablona (celkem 4 druhy šablon) masky. Po obkreslení šablony a vystřižení tvaru masky včetně očí jsme zdobili masku kresbou fixami nebo voskovkami, lepením dekorativních flitrů. Ke každé masce jsme z rubu přilepili špejli. Hodnocení: Každý účastník dílny měl dostatek času a prostoru pro vytvoření všech tří druhů šperků z netradičních materiálů, klienti všech tří stacionářů projevovali nadšení z vlastní tvorby, ze setkání uprostřed výstavy.

Výtvarné dílny se zúčastnilo celkem 30 osob s mentálním postižením a 6 pedagogů volného času, uprostřed výstavy se společným úsilím podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Výtvarná dílna zaměřená na dekorativní vytváření plesových artefaktů přinesla osobám se zdravotním postižením chvíle radosti, soustředění a učení.

Výtvarné činnosti byly zakončeny povídáním s autorkou výstavy „Plesy, bály, masopusty“ o tanci jako komunikačním prostředku v minulosti a v dnešním světě a kratinkou komentovanou prohlídkou barokních maškarních sbírkových předmětů.

S výtvarnými doprovodnými programy mají muzejní pedagogové mnoho zkušeností, potvrdilo se, že výtvarné činnosti inspirované obsahem výstavy osobám s mentálním postižením a pedagogickému doprovodu vyhovují.

Návštěvníci výtvarné dílny „Plesový diadém“ porozuměli vystaveným sbírkovým předmětům z hlediska užití, vnímali pozorně úlohu šperků, doplňků, seznámili se s funkcí vějíře a porovnali kulturu předků se současnou kulturou společenského života. Ukázalo se, že pedagogové pracující s osobami s mentálním postižením a jejich klienti oceňují muzejní prostředí jako prostor pro vzájemné setkání.

Doporučení:

• Muzeum je velmi vhodným místem setkávání, poznávání, místem inspirace, soustředění.
• Výtvarné činnosti v prostředí muzeí a galerií přibližují osobám se zdravotním postižením skrze vlastní vytváření vystavené sbírkové předměty.
• Prostřednictvím tvorby lépe porozumí osoby s mentálním postižením obsahu výstavy.

IV. část projektu „Průvod masopustních alegorických vozů“

Performance inspirovaná výstavou Plesy, bály, masopusty

Lektor: Zdena Mlezivová

Téma: české lidové masopustní maškary

Pomůcky: textil různých barev a materiálů, juta, lepenka, dřevěné lišty, kladívko, hřebíčky, papír, nůžky, lepidla, obličejová líčidla a barvy na obličej pro děti

Průběh akce: Alegorické maškarní masopustní vozy vyjely z budovy Moravského zemského muzea, z Paláce šlechtičen na náměstí Svobody, kde se krátce zastavily k bubnování před novodobým brněnským orlojem. Průvod pokračoval na Starou radnici, před jejímž portálem recitovala skupinka mladších dětí. Poté průvod putoval Masarykovou třídou a se všemi účastníky se rozloučil u morového sloupu na náměstí Svobody představením jednotlivých alegorických vozů - masek.

Masopustního průvodu se zúčastnilo zhruba 80 lidí, většinu z nich tvořili klienti ÚSP Kociánka v originálních maškarních převlecích, jejich rodiče a přátelé a muzejní pedagogové. Průvod trojice maškar s tradičními slaměnými klobouky a komickými proslovy obveselovala všechny účastníky performance.

Hodnocení: Masopustní průvod si děti užily, bavilo je vymýšlet masky, spolupracovat s dospělými jako s rovnocennými partnery, bavilo je prezentovat, co samy vymyslely a vytvořily. Všechny alegorické vozy byly vytvořeny podle nápadů dětí, pedagogové s velkou trpělivostí a vynalézavostí hledali vyjadřovací výtvarné materiály a naplňovali dětské představy a vize dětí. Hlavními maskami byly právě děti, vozíčkáři, masky: Kat, Smrtka, Princezna v bublině a Zlobivé dítě si děti a jejich příběhy si vymyslely samy. Masky byly alegorickým vyjádřením problémů dětí i dospělých.

Účastníci performance intenzivně prožili celý průvod, pochopili masopustní tradice, měli možnost srovnání kostýmů několik desítek let starých a masek zhotovených jen před několika týdny.

Překvapilo nás, s jakými nápady a s jakým úsilím pomohli uskutečnit performanci pedagogičtí pracovníci. V příštím roce bychom chtěli masopustní průvod dětí a mládeže se zdravotním postižením připojit k velkému městskému masopustu.

Nepodařilo se nám performanci naplánovat na skutečné datum masopustu, nevhodně zvolené datum upozornilo na nutnost respektování zvykoslovných křesťanských místních tradic.

Doporučení:

• Výroba masopustních maškarních převleků a masek v prostředí muzeí a galerií a centrech tvořivé činnosti je tematicky oblíbená, současně však i časově náročná, činnosti vyžadují výtvarnou i řemeslnou zručnost a trpělivost a spolupráci všech organizátorů.
• Masky v muzejně pedagogických animacích nejsou pouze výtvarnou, ale především dramatickou tvorbou.
• Pořádání veřejných akcí má daná pravidla (viz zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím), podléhá oznamovací povinnosti. Nejpozději pět dní předem proto příslušným orgánům (dle místa konání: městská policie, obecní úřad apod.) oznamujeme cestu od místa počátku až po místo ukončení průvodu/shromáždění.

Přínos pro primární cílovou skupinu

• podpora hodnotného emocionálního a kulturního života v prostředí muzeí a galerií, muzejně pedagogické aktivity se mají zaměřovat na všechny návštěvníky
• motivace cílové skupiny uspořádáním výstavy v muzejních prostorách, podpora vlastní aktivity, možnosti sebevyjádření
• doprovodné muzejně-pedagogické aktivity byly cílovou skupinou velmi pozitivně vnímány, muzeum je zdrojem poznání a zážitků pro každého člověka
• fotografie pořízené na workshopech potěšily zúčastněné děti i jejich okolí, jsou důkazem, že kulturně vzdělávací činnost v muzeu má pro tuto cílovou skupinu značnou hodnotu a že na chvíle prožité v muzeu nezapomenou

Přínos pro sekundární cílovou skupinu

• sdílení zkušeností se vzděláváním osob se zdravotním postižením v muzeu
• inspirace praktickými činnostmi na jednotlivých dílnách v prostorách muzeí a galerií
• načerpání námětů v aktuálních výstavách pro každodenní pedagogickou práci s klienty
• ověřování a oceňování muzejně pedagogických metod a forem práce s mentálně postiženými osobami

Autor: Jan Cága
Majitel fotografií: MZM

---